Kovový versus bambusový háček - recenze

Informace pro ty, kdo se rozhodují, zda si pořídit bambusové háčky. Je to sice jenom moje osobní zkušenost, ale doufám, že i tak může být pro někoho užitečná.

Už přes 30 let háčkuji a nikdy dřív mě nenapadlo použít jiný než obyčejný hliníkový nebo ocelový háček. Nejlépe se mi pracuje s těmi tenkými bez rukojetí. O bambusových háčcích jsem začala přemýšlet teprve nedávno, asi protože jsem zvědavá a všechno si ráda vyzkouším.

Bambusový háček se už na pohled liší od toho kovového: špičatější hrot, ostřeji řezaná, méně zkosená a méně vyprofilovaná špička háčku. Materiál i tvar musí zákonitě ovlivnit techniku práce. Takže ještě než jsem vzala do ruky bambusový háček, přemýšlela jsem, co od něho můžu očekávat. (Mám doma ten dlouhý, pro tunisskou techniku háčkování. Z přísně vědeckého pohledu by délka obou srovnávaných háčků měla být také stejná, protože délka bude také jistě ovlivňovat způsob práce, ale nejsem teď v laboratoři, tak mi tuto chybu snad odpustíte.)

Ze zkušenosti s bambusovými jehlicemi pro ruční pletení vím, že příze po bambusu méně klouže, proto se s bambusovými jehlicemi lépe pletou hladké příze jako hedvábí a viskóza. Bambusový háček tedy velmi pravděpodobně bude také mít tuto vlastnost. Proto pokud více utahujete, při práci s bambusovým háčkem zvolte raději o půl čísla větší, než při práci s kovovým.

Ostrá špička může být problémem pro někoho, kdo je při každém vpichu zvyklý zastavit háček o bříško prstu levé ruky – za chvíli vás bude asi pěkně bolet. Řešení je použít náprstek, nebo si příslušné místo na prstu zalepit náplastí (osobně bych s náprstkem nedělala, ale vím, že na trhu se prodávají náprstky přímo na háčkování). Naopak výhodou ostré špičky je přesné a snadné vpichování třeba i pod jednu nitku, takže pokud plánujete nějaké reliéfní vzory s vpichováním do různých oblastí předchozích řad, je bambusový háček dobrý.

Problémem pro někoho zvyklého na přesně a úzce vyprofilované zkosení zobáčku kovového háčku může být široký a mírně zkosený zobáček u háčku bambusového. Při práci s bambusovým háčkem jsem musela dávat větší pozor při nahazování příze, která častěji sklouzávala, a práce byla tím pádem pomalejší. Použila jsem nakonec trochu jiný způsob protahování příze, který byl účinnější: po nahození současně s protahováním otáčím háček zobáčkem se zachycenou přízí dolů (rotací zápěstí pravé ruky směrem k sobě, palcem dolů). Řeší to i horší průchodnost háčku jak kvůli materiálu, tak i kvůli širokému zobáčku. Potíž může být právě ta rotace zápěstí při každém sloupku – příliš namáhá šlachy v zápěstí a určitě jste už někdy slyšeli o problémech s karpálními tunely. Neříkám ale, že je to jediný způsob, jak urychlit a zefektivnit práci s bambusovým háčkem, musí se zkoušet a věřím, že každý si svůj způsob najde.

Když je řeč o namáhání zápěstí - bambusové háčky jsou lehčí, než hliníkové, což může být znát zvlášť při použití háčků velkých průměrů.

Další výhodou bambusového háčku je i pocit při držení nástroje – tedy alespoň pro mě. Kovové háčky mi nevadí, ale vnímám rozdíl mezi "studeným" kovem a "teplým" bambusem, bambus je příjemnější. Stejně tak si užívám pocit při práci s kvalitní přírodní přízí. Naopak mi přeběhne mráz po zádech, když mi akryl „zavrže“ mezi prsty. Takže pokud to máte taky tak, práci s bambusovým háčkem si víc užijete.